Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Žijí v nás: ikonografické a ikonologické aspekty některých témat současné vizuální kultury
Špidlová, Zdeňka ; Fulková, Marie (vedoucí práce) ; Arbanová, Linda (oponent)
Závěrečná práce bakalářského studia s názvem Žijí v nás se zabývá ikonografickými a ikonologickými aspekty některých témat současné vizuální kultury. Zaměřuje se na oblast reklamní tvorby, kterou mapuje z hlediska vývoje a jejích prostředků, jimiž na recipienty působí. Toho se snaží dosáhnout prostřednictvím terénního průzkumu a jeho následnou analýzou. Práce se pokouší odpovědět na otázku, zda je reklama, kterou jsme obklopeni, spjata s prekoncepty křesťanské kultury, a to prostřednictvím dotazníků. Edukační složka práce je zastoupena doprovodným programem k instalaci díla Adrieny Šimotové. Výtvarné uplatnění tématu spočívá v přímém provázání fenoménu reklamy. Výstupem je reklama na křesťanství, při jejíž tvorbě jsem vycházela z výsledků dotazníků. Ty nastínily představu ráje "dnešního člověka", což se stalo motivem zhotoveného reklamního letáku.
Nahé figury v díle Hieronyma Bosche a způsob jejich ztvárnění
Hotovcová, Tereza ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce pojednává především o způsobu, kterým Hieronymus Bosch zobrazoval nahé figury ve svém uměleckém díle a dále se zaměřuje na jejich možné inspirační zdroje. V potaz jsou brány základní badatelské studie, které ve svém díle shrnul Dino Buzzati roku 1992. K popisu byla vybrána nejznámější díla větších rozměrů, jako jsou triptychy Zahrada pozemských rozkoší, Fůra sena a také polyptych Vize ze záhrobí. Kromě samotného rozboru uměleckých děl obsahuje práce také dobové záznamy o tvůrci, popis středověké společnosti a jejího pohledu na akt, a v neposlední řadě také historické okolnosti, jež umělcovu tvorbu ovlivnily. Nakonec je zmíněn odkaz, který Hieronymus Bosch předal svým následovníkům a způsob, kterým ho uchopili. Klíčová slova Bosch, peklo, ráj, zahrada, nahé figury, hřích,
Ustavení a rozvrácení exotického mýtu
Binarová, Moe ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent) ; Kyloušek, Petr (oponent)
Předkládaná disertační práce nastiňuje hlavní vývojové tendence exotismu, jak se odvíjely od objevení Tahiti, a jejich základní projevy a proměny od konce 18. století do třicátých let 20. století ve francouzské a české literatuře. Zaměřuje se na vznik mýtu o Tahiti jako rajského místa (Bougainville), jeho bezprostřední filozofickou interpretaci v období osvícenství (Diderot) a na jeho transpozici do literatury ve všeobecnější podobě: z exotického mýtu se ostrov Tahiti v různých dobách vytrácel ve prospěch jiného, někdy neurčitého, cizokrajného a ideálního místa, kultury atd., jindy byla přítomnost Tahiti zcela zásadní. V první polovině 19. století mýtus o exotickém ráji oživil a obohatil literaturu o nové podněty (Chateaubriand, romantismus), což ovšem postupem času vedlo ke vzniku schémat a klišé, která svým opakováním dala tomuto mýtu pokleslou podobu (Loti). Povrchní a laciné zpracování exotismu přetrvávalo až do 20. století (Havlasa, Novák), paralelně s tím však od druhé poloviny 19. století byl exotický mýtus zásadně přehodnocen a došlo k jeho nové transpozici. S nástupem moderní lyriky (Baudelaire aj.) se stal vnitřním útěkem od reality a byl zbaven svého pitoreskního nánosu. Od konce 19. století byly význam a funkce exotického mýtu obnoveny. Jako autentický zájem o cizí kultury (Gauguin,...
Obraz Posledního soudu v renesančních Čechách
Hejná, Tereza Rozálie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám vyobrazením posledních soudů v Čechách v 15.-16. století. První část jsem pojala jako úvod do problematiky posledního soudu - poslední soud jako socio-kulturní fenomén; příčiny a historie zobrazování posledního soudu; ikonologicko- ikonografickému popis námětu. V části druhé se věnuji hlavnímu tématu, a to vyobrazením posledního soudu v Čechách v 15.-16. století. Snažím se o kompendium všech uměleckých památek na našem území, přičemž se jedná především o fresky. Dále se zabývám příčinami jejich vznik, hledám jejich inspirační zdroje a podrobuji je ikonologicko-ikonografickému rozboru. Následně jednotlivá díla srovnávám nejen mezi sebou, ale i s díly staršími, která vznikla mimo naše území.
Sen o pozemském ráji v Dostojevského dílech
Netopilová, Barbora ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Sládek, Karel (oponent)
Sen o pozemském ráji, znovuobjevení původního, absolutně harmonického rajského života, je podle Dostojevského jeden z nejhlubších a nejdrahocennějších snů lidského srdce. Duchovní cesta každého člověka má své dějiny, rodí se z teze (křest), prochází antitezí (krize) a završuje v syntezi (krása). Člověk vychází z edenského ráje "paradis" a cílí do nebe, Božího království. Tak je člověk v dějinách svého duchovního života roztržen v realitě mezi dvěma ráji: rajskou zahradou, z níž vychází a Božím královstvím, k němuž směřuje. Střed duchovní poutě, život, je doprovázen krizí, jež lze charakterizovat též jako odtržení od ráje. Postavy Dostojevského románů troskotaly na tom, že si svou přítomnost uprostřed dvou "rajských stavů" nebyly schopny připustit a tak se jejich představy o nastolení pozemského ráje pokřivovaly. V naší práci budeme sledovat čtyři tendence: 1. Pokřivení času, nesprávně uchopený smysl dějin. Snaha vracet se na zpět, odkud člověk vyšel ve smyslu origenistickém, cyklickém pojetí návratu je patrná v povídce Sen směšného člověka. Jiný extrém představují v té době se Evropou rychle šířící myšlenky marxismu, jež naopak význam minulosti popírají, stejně tak jako smysl dějin. Svůj sen upínají k rychle nastolené budoucí blaženosti. Jako jistou alternativu představíme křesťanský prorocký...
Žijí v nás: ikonografické a ikonologické aspekty některých témat současné vizuální kultury
Špidlová, Zdeňka ; Fulková, Marie (vedoucí práce) ; Arbanová, Linda (oponent)
Závěrečná práce bakalářského studia s názvem Žijí v nás se zabývá ikonografickými a ikonologickými aspekty některých témat současné vizuální kultury. Zaměřuje se na oblast reklamní tvorby, kterou mapuje z hlediska vývoje a jejích prostředků, jimiž na recipienty působí. Toho se snaží dosáhnout prostřednictvím terénního průzkumu a jeho následnou analýzou. Práce se pokouší odpovědět na otázku, zda je reklama, kterou jsme obklopeni, spjata s prekoncepty křesťanské kultury, a to prostřednictvím dotazníků. Edukační složka práce je zastoupena doprovodným programem k instalaci díla Adrieny Šimotové. Výtvarné uplatnění tématu spočívá v přímém provázání fenoménu reklamy. Výstupem je reklama na křesťanství, při jejíž tvorbě jsem vycházela z výsledků dotazníků. Ty nastínily představu ráje "dnešního člověka", což se stalo motivem zhotoveného reklamního letáku.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.